- Rady - Tipy - Recepty -
 

Pece nejen na pizzu

Stavba takové pece je vcelku složitá záležitost.
  • Nejprve si musíme řádně rozhodnout kam takovou pícku postavit
  • Poté je dobré si načrtnout plánek pece a to i v

     

    Babiččin štrůdl

    11.jpg 11.jpg
    500g hladké mouky
    250ml piva
    250g ztuženého tuku
    špetka soli

    Ze surovin vytvoříme tuhé těsto které vyválíme na cca. 0,5cm tloušťku. Plníme jablky, rebarborou, ořechy, skořicí, cukrem atd. Přesně tak jak nám to chutná. Tento recept jsem získal od jedné hodné babičky z Brna. Je jednoduchý a výborný....

    .......

     

    Těsto na pizzu

    10.jpg 11.jpg 14.jpg 15.jpg
    200ml olivový olej
    6Kg hladké mouky
    2 hrsti soli
    hrst cukru
    asi 3 litry vody
    40g kvasnic

    Ze surovin vytvoříme tužší hladké a nelepivé těsto které si rozdělíme na bochánky o váze asi 150g. Tyto bochánky necháme pomalu kynout v lednici.

    Z bochánků tvoříme placky na které následně vrstvíme suroviny dle chuti

    Nezapomeňte že základ dobré pizzy je těsto a pomodoro na které zde najdete recept níže.....

     

     

    10.jpg
    11.jpg 11.jpg

     

    Premiéra pizzy v roce 1899

    Slavnostní premiéru měla pizza v roce 1899, kdy ji známý pekař z pizzerie v Neapoli připravil pro slavnost na letním královském sídle Capodimonte pro mladou královnu Margaretu Savojskou. Samotná pizza byla upravena v barvách italské národní trikolóry, byla obložena červenými rajčaty a smetanově bílým sýrem mozzarella a doplněna svěže zelenými lístky bazalky. Královna a její hosté byli nadšeni lahodnou chutí i barvami pizzy! Na počest královny byla takto upravená pizza později pojmenována pizza Margarita.

    .......

     

    Historie výroby pizzy

    Kdo chce pátrat po jejím vzniku, musí nahlédnout do historie. Už před několika tisíciletími začali staří Egypťané rozemílat obilí a po jeho zpracování s vodou připravovali ploché koláče jednoduchého těsta. Později je začali obkládat různými doplňky. Mnohé jejich zvyky převzali staří Římané.

    Z historie výroby

    Po celá tisíciletí probíhala příprava tohoto pečiva bez velkých změn. Ke zvýšení jeho chutnosti došlo po rozšíření výroby sýrů. Také po výpravách Kryštofa Kolumba a dalších mořeplavců, kdy se do Evropy zavedlo pěstování rajčat. Rajčata a rajčatové protlaky se totiž staly časem téměř nezbytným a dnes už neodmyslitelným doplňkem pizzy. Původní výraz "picea", ze kterého je odvozeno současné pojmenování pizza, pochází z jižní Itálie, konkrétně z okolí Neapole. Na konci 17.století začaly vznikat v Neapoli speciální restaurace - pizzerie, které nabízely pizzu v jejích různých úpravách.

    Vývoj přípravy pizzy

    Příprava pizzy procházela zajímavým vývojem. Nejprve byla pizza jen tenkým plochým koláčem z kynutého těsta obloženým rozsekaným česnekem. Ten se zakapal olejem a zapekl v malé peci nebo troubě. Až později se začal koláč obkládat rajčaty a rajčatovým protlakem a doplňovat drobnými rybami a sýrem. Tradičně se používal měkký sýr mozzarella, který se vyráběl z buvolího a kravského mléka v okolí Neapole. Pizza se připravovala v různých variantách, ale většinou se společným názvem neapolská pizza.

    Premiéra pizzy v roce 1899

    Slavnostní premiéru měla pizza v roce 1899, kdy ji známý pekař z pizzerie v Neapoli připravil pro slavnost na letním královském sídle Capodimonte pro mladou královnu Margaretu Savojskou. Samotná pizza byla upravena v barvách italské národní trikolóry, byla obložena červenými rajčaty a smetanově bílým sýrem mozzarella a doplněna svěže zelenými lístky bazalky. Královna a její hosté byli nadšeni lahodnou chutí i barvami pizzy! Na počest královny byla takto upravená pizza později pojmenována pizza Margarita.

    Rozšíření pizzy za hranice města Neapol

    Dalším městem, kde se stala pizza oblíbenou, bylo město Miláno. Hosté si pochutnávali na milánské pizze, která se podávala jako velmi tenký koláč obložený rajčaty nebo rajčatovým protlakem a tenkými plátky nakrájené klobásy, s hlavičkami chřestu, lístky bazalky a tenkými plátky mozzarelly. To vše bylo ještě zasypáno strouhaným balkánským sýrem. Před samotným pečením se pizza pokapala olivovým olejem.

    Obliba pizzy

    Obliba pizzy výrazně rostla. Pizza se rychle rozšířila do dalších italským měst a oblastí, kde se i dnes připravuje v desítkách obměn. Velkou oblibu našla u turistů, kteří ji ochutnali při návštěvě Itálie. Nakonec se pizza rozšířila nejen do nových italských restaurací a jídelen s rychlým občerstvením, ale i do dalších zemí světa.

     

    Pomodoro (rajčata na pizzu)

     

    10.jpg

     

     

     

    Čerstvá rajčata spaříme a oloupeme. Oloupaná je vložíme do trochy (asi 2 dcl) vařící vody a povaříme s trochou soli asi 5 minutek. Vodu nevyléváme. Přidáme ostatní suroviny a důkladně rajčata rozmačkáme. Směs by měla být přiměřeně hustá, kteroužto následně potíráme korpus pizzy před položením sýru a ostatních dobrůtek, které nám chutnají...

     

     

    1 kg zralých rajčat
    1 dcl olivového oleje

    sůl dle chuti

    2 lžíce cukru

    5-8 stroužků utřeného česneku

    1 malá cibule (nejlépe nastrouhat)

    oregáno, bazalka, pepř černý,

     

     

     

     

     

  • Zvěřina

    10.jpg

    Jak správně připravit zvěřinu

    Zvěřina je maso velice lahodné a pro svůj nízký obsah tuků také suché. Příprava proto zahrnuje několikadenní naložení masa a konečný pokrm se podává s nějakou omáčkou, ideálně brusinkovou nebo šípkovou.

    Maso lesní zvěře na našich stolech není až tak často k vidění, pokud se tedy nejedná o výjimečné zvěřinové hody. Důvodem je jistě cena, neboť kvalitní zvěřina není zrovna nejlevnější záležitost, a také samotná možnost koupě tohoto druhu masa.

     

    Kde sehnat dobré zvěřinové maso?

    Pokud toužíte po opravdu dobrém kousku tmavého masíčka z mladého kance, zajděte za známým myslivcem a nechte si od mysliveckého sdružení zvěřinu střelit, očistit a koupit. Jedině tak získáte velice kvalitní zvěřinové maso. Další variantou jsou myslivecké plesy a bály, kde početná tombola je složená v převážné většině právě z ulovených kousků. No a třetí možností jsou již zmíněné zvěřinové hody, které pořádají restaurační zařízení.

    Čím je zvěřina zvláštní – proč ji konzumovat

    Tak určitě pro svůj obsah, respektive neobsah tuku. Zvěřina totiž obsahuje minimum jakéhokoliv tuku a tím je také masem dietním. To je také důvodem, proč je toto maso všeobecně suché, takže se bez různých omáček a dresinků jeho konzumace neobejde – špatně by klouzalo do krku. Nicméně je maso velice dobře stravitelné a podporuje trávení.

    Mimo to je zvěřina mnohem silnějším zdrojem důležitých látek pro tělo, jako je vápník, železo, fosfor, vitamín A a vitamíny skupiny B a mnoho dalších, jako například nenasycená mastná kyselina, která hraje významnou roli v ochraně zdravých cév, neboť zabraňuje jejich onemocnění.
    Zvěřina je maso tzv. tmavé. To je způsobeno větším obsahem krve, respektive silnějším prokrvením a to zapříčiňuje i charakteristickou chuť a vůni.

    Srnčí guláš

    Na výtečný guláš, který má nejen typickou chuť, ale pochutnat si na něm může i ten, který drží štíhlou linii (samozřejmě s mírou). Ná výtečný srnčí guláš bude potřeba: kilo srnčího masa, 3 cibule, rajský protlak, sůl, pepř, olej, česnek, hladká mouka, sladká paprika, majoránka.

    Maso omyjeme a nakrájíme na kostky. Na rozpáleném oleji osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli a poté přidáme papriku, trochu vody, dále i pepř a sůl. Do směsi přidáme i rajský protlak a maso. Za občasného promíchání dusíme, až je maso měkké a pořádně propečené. Následně směs ochutíme majoránkou, prolisovaným česnekem, pepřem a případně přisolíme. To by mělo zajistit dokonalé změknutí masa, které po tomto z hrnce vyndáme a základ guláše zahustíme světlou jíškou (orestovaná mouka na oleji). Přidáme vodu, promícháme, povaříme a případně dochutíme. Vaříme ještě nějakou dobu a nakonec vložíme opět maso. Podáváme s kynutým knedlíkem nebo chlebem.

    Dančí medailonky

    Na lahodné medailonky bude nutné mít: dančí maso, ideálně ze svíčkové, smetanu na vaření, brusinky ve sklenici, citronovou kůru i šťávu, světlá jíška, červené víno, olej, sůl, pepř, worchersterová omáčka.

    Nejprve si naložíme maso. Dančí plátky naklepeme, osolíme, opepříme a pokapeme worchesterovou omáčkou. Klademe je na sebe a necháme na chladném místě uležet ideálně dva až tři dny. Takto připravené maso po určených dnech opečeme na pánvi a chvíli před koncem vlijeme na pánev červené víno. Necháme ještě na rozpálené pánvi a mezitím se budeme věnovat přípravě omáčky. Brusinky rozvaříme ve vodě a přidáme nastrouhanou citronovou kůru. Povařenou směs rozmixujeme a přidáme jíšku a smetanu. Následně dochutíme worcherterovou omáčkou, citronovou šťávou, vínem a povaříme. Teplé medailonky omáčkou přeléváme a podáváme s brambory nebo hranolky.

    Zaječí paštika s olivami a rajčaty

    Výrazná a přitom velice jemná chuť, to je pravá zaječí paštika. Budeme na ni potřebovat: asi půl kila zaječího masa, 200 g vepřového, 150 g kuřecích prsou, 100 g jater, jedna menší cibule, koření na zvěřinu, 4 vejce, sádlo, veka, 100 ml 33% smetany, 150 g slaniny, koňak, zelené olivy a sušená rajčata.

    Vepřové a kuřecí omyjeme a nakrájíme na kostičky. Na rozpáleném sádle osmahneme a spolu s tím osolíme a opepříme. Poté maso vyndáme, ale plamen nezeslabujeme, ale přidáme na drobno nakrájenou cibuli, také zaječí maso a opět dochutíme solí a pepřem, také kořením na zvěřinu, a podusíme asi půl hodiny.

    Mezitím si pět plátků veky namočíme ve smetaně.

    Jakmile je maso řádně podušené, necháme je zchládnout a zcela studené pak pomeleme společně s vekou, játry a vepřovým masem hned několikrát za sebou. Do této jemné směsi vmícháme výpek, jedno vejce a tři žloutky, smetanu, která nám zbyla, lžíci koňaku, promícháme a nakonec přidáme olivy a sušená rajčata.

    Srnčí hřbet vyložíme plátky slaniny a do poloviny směsí naplníme. Poté naklademe kousky kuřecího masa a opět směs paštiky. Pečeme přikryto a ve vodní lázni při teplotě 80 stupňů hodinu a půl. Paštiku podáváme zcela ztuhlou a vychladlou.

    Kančí kýta na šípkové omáčce

    Na známou a oblíbenou pochoutku budeme potřebovat: 600 g kančí kýty, 100 g slaniny nebo špeku, 2 mrkve, celere, petržel, menší cibule, 200 ml červeného vína, hrnek sušených šípků, pepř, sůl, bobkový list, nové koření, jalovec, tymián, olej, máslo, vývar.

    Kýtu prošpikujeme, osolíme, opepříme a opečeme se zbylou slaninou na másle. Poté maso vyjmeme a na rozpálený tuk klademe na kostičky, nebo nahrubo nastrouhanou zeleninu – mrkve, celer i petržel a to vše spolu s kořením. Poté opět vložíme vyjmuté maso, podlijeme vínem a přidáme povařené šípky. Takto připravenou směs přikryjeme a pečeme doměkka. Občas podlijeme vývarem. Po dopečení maso opět vyndáme a směs, kterou podle chuti obohatíme solí, pepřem a dalším kořením zcela rozmixujeme. Můžeme ještě dochutit šípkovým džemem.

    Ten přidáváme, pakliže nemáme celé šípky, namísto nich spolu se silným šípkovým čajem.

    Kančí kýtu podáváme na omáčce a ideální přílohou je karlovarský knedlík.

    A ještě malý tip na závěr – zvěřinu, a to jakoukoli vždy, když připravujeme, nejprve ne pár dní naložíme. Na solenou, okořeněnou a třeba na zelenině. Získá lepší chuť a nebude tak moc suchá a tuhá.

    11.jpg 11.jpg


    Staré recepty na vánoční cukroví

    Venku je (povětšinou) bílo, nastala doba adventu a vánoční čas se pomalu vkrádá do řady domácností. Pro mnohé to znamená mimo jiné i dobu horečných příprav v oblasti kulinářské. Před časem jsem byla požádána, abych dala dohromady článek o receptech na vánoční cukroví. Snad přijde právě teď někomu vhod. Jedná se o klasické kusy vánočního cukroví, jejichž receptura však má v některých případech starší původ. Nečekejte tedy zdravovědnou „modernu“, toto jsou ukázky staré české kuchyně ;)

     

    Linecké

    Recept je po mojí prababičce. Původně pochází z kuchařky od Sandtnerové (tuším, že je uveden jako linecké IV) a mám pocit, že se s podobným typem lineckého moc nesetkávám. Rozhodně je na hony vzdáleno tomu, co se běžně jako linecké prodává.

    Základní rozpis:
    25 dkg hladké mouky
    14 dkg másla
    2 žloutky
    9 dkg moučkového cukru
    šťáva z jednoho citronu

    Uvedené ingredience se klasicky smíchají (do důlku v mouce a cukru se přidají žloutky a máslo na kousky, zalijeme citronovou šťávou) a vypracujeme hladké těsto. Necháme odležet v lednici cca hodinu až dvě (v případě časové nouze není zcela bezpodmínečné). Rozválíme a po vykrájení pečeme – já v plynové troubě zhruba na 3.–4. stupeň (což odpovídá přibližně 170–180° C), ale je dobré vycházet i z vlastních zkušeností s danou troubou, a podle toho přizpůsobit teplotu a dobu pečení. Linecké by mělo být "zrůžovělé", zespod zlehka tmavší. Nenecháváme jej ale péct příliš dlouho, aby začalo po povrchu hnědnout, pak už je příliš vysušené a nedobré. Dále je možno je zpracovávat a zdobit dle chuti a zvyklostí. Slepovat marmeládou, máčet v čokoládě a jinak zdobit.

    Dělám alespoň ze dvou dávek, v rozsáhlejších rodinách doporučuji nejméně ze tří ;)

     

    Úlky

    Další recept po prababičce.

    Základní rozpis:
    14 dkg mletých ořechů
    14 dkg cukru
    1 bílek (pro osoby s negativním postojem k syrovým vejcím možno nahradit např. trochou mléka)
    trochu citronové šťávy

    Opět všechny ingredience smícháme (mléko či citronovou šťávu přidávat po troškách, aby si těsto zachovalo vláčnou konzistenci a nebylo příliš „bablavé“), následně dáváme po kouskách do úlkových formiček vysypaných cukrem a buď vesele mlátíme o stůl, až úly z formičky vypadnou, anebo v případě otevírací formičky dolujeme úlky, aby nebyly na dvě půlky:-D Je dobré nechat je do druhého dne v chladnu ztuhnout a „zaschnout“. Pak plníme libovolným krémem dle chuti.

    Moje máti dělá kávový, který tedy není zrovna mým nejoblíbenějším, ale třeba někomu poslouží. Jde o klasický máslový krém (máslo a cukr se ušlehají dohromady), do kterého se po lžičkách přidává trocha silné, vlažné kávy.

    Pracky


    Tento recept možná budou někteří znát ve stejném znění, pochází totiž z Velké kuchařky od Viléma Vrabce z roku 1970. Každopádně pracky jsou vedle lineckého mým osobním favoritem mezi vánočním cukrovím. U nás se dělají jenom „na sucho“, tzn. bez slepování krémem nebo polévání.

    Základní rozpis
    14 dkg hladké mouky
    ¼ sáčku prášku do pečiva

    7 dkg moučkového cukru

    5 dkg ořechů – mletých
    trochu citronové kůry
    kakao
    trochu mleté skořice
    drcený hřebíček
    jedno vejce – celé


    Výchozí postup je podobný jako u předchozích. Těsto necháme opět odležet v lednici, následně vyválíme do tenkého válečku a odkrajujeme potřebně velké kousky do formiček. Peču opět zhruba na 3.–4. stupeň a znovu je dobré vycházet z vlastních zkušenosti ohledně rychlosti pečení v konkrétní troubě. Že jsou pracky hotové, poznáme podle jejich středu, neměl by už vypadat moc vlhce a těstovitě, ale je samozřejmě nejlepší vytáhnout nějaký zkušební kus a přesvědčit se na něm, zda už je cukroví rovnoměrně propečeno. Pak pracky necháme trochu zchládnout a opatrně je vyklepneme z formičky – při správném upečení by to mělo jít poměrně snadno. Dávky opět doporučuji dvě či více – ovšem záleží i na zdatnosti a odvaze, přece jen „utlapkávání“ těsta do formiček je celkem časově náročné a pro ne zcela kuchařofilní osoby po delší době i otravné...:))

     

    Vanilkové rohlíčky

    Tento recept se může pyšnit poměrně exkluzivním původem, jedná se totiž o vanilkové rohlíčky, jak byly připravovány v kuchyni hrabat Wrbnů na zámku Holešov na počátku 20. století.


    20 dkg hladké mouky
    14 dkg másla
    necelá půlka prášku do pečiva
    10 dkg moučkového cukru
    lžíce mléka
    10 dkg mletých ořechů

    Postup zase obdobný jako u předchozích. Z kousků těsta tvarujeme rohlíčky (ano někteří experti velikostně spíše rohlíky) a pečeme spíše pomaleji, dokud lehce nezhnědnou (ne příliš a pozor na spodek rohlíčků, aby nebyl příliš tmavý a připečený), opět je dobré udělat test propečenosti:) Výsledná vanilkovost vzniká obalením hotových rohlíčků v cukru s vanilkou (mletý cukr s vanilkovým či přímo cukr proložený vanilkou, případně s vanilkovým práškem apod.)



    Ve všech případech při pečení je lépe mít troubu už předehřátou a hodně hlídat aktuální stav. Veškeré recepty je možno obměňovat pomocí vychytávek, jako jsou třeba jiné typy mouky než klasická bílá pšeničná či třeba třtinovým cukrem místo řepného apod. Je ovšem třeba mít na paměti vlastnosti a struktury původních surovin. Mnohé mouky jsou i při označení „hladká“ pořád dosti hrubé a ve výsledku pak je cukroví třeba mnohem křehčí a lámavější než originál. Po různých experimentech se mně osobně osvědčila asi nejvíc hladká špaldová mouka. Taktéž třtinový cukr může dělat trochu neplechu svou hrubostí (opravdu jemňoučký, který by zcela odpovídal moučkovému, jsem snad ani nikdy neviděla) a někdy i při pečení víc karamelizuje a pouští šťávu, cukroví pak je třeba popraskané a dělají na něm různé bublinky atd. U věcí, do nichž jsou přidány ořechy, se to spíše ztratí, než například u toho lineckého. Záleží samozřejmě i na osobní preferenci. Někdo dává přednost tradiční vánoční chuti (i když i ta může být u stejného cukroví hodně rozmanitá) a někdo si zase rád vyzkouší něco jiného – pak je pole experimetování otevřené.

     

     

    Martinská husa

    Martinská husa - její historie

    Nejlépe chutná, to se říká dodnes. Na Podhorácku martinská husa svou „kobylkou" předpovídala, jaká bude zima. Když byla bílá, mělo být hodně sněhu. Byla-li namodralá, byla zima se sněhem, ale mírná, když modrá, byla zima deštivá. Na Třebíčsku nesměl kobylku dostat pes. Trhal by na jaře housata. Blána z nohy martinské husy bývala lékem na ozdobeniny. Vkládala se do boty, aby nohy nebolely.

    Naši předkové před několika sty lety neuměli číst ani psát. Nebyl jim tedy nic platný tištěný kalendář, i kdyby býval byl. Zato si rozdělovali rok podle toho, v kterou dobu připadla památka některého svatého. V průběhu roku se slavil sv. Josef, sv. Jiří, sv. Jakub, Havel a Martin. Den sv. Martina 11. listopadu býval zvláště na venkově okázale slaven. Čeledi napekla panímáma velikých makových rohlíků a toho dne nemohl se dít oběd bez husy.

    Spisovatelka Zd. Hochová o tom dni píše: „Na sv. Martina bývalo veselo v domácnostech staročeských, selských měšťanských, i panských. Selská pranostika z roku 1710 rýmuje o slavení sv. Martina u našich předků: “Na den sv. biskupa Martina milý hospodář a jeho družina husy jedí, víno k tomu pijíce, štědrého Martina chválíce; páni, žáci a kněží se radují, neb se jim koledy přibližují. Pacholci a dívky svobodu mívají a u jiných pánů se zjednávají.” Svatý Martin - Svátek svatého Martina býval jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy, zvané martiny, roháče či zahýbáky.

    Svatého Martina známe z obrázků jako římského vojáka na bílém koni, který se dělí s žebrákem o svůj plášť.

    Jedenáctý listopad byl vyhlášen svátkem k Martinově památce v sedmém století a později byla k tomto dni také stanovena výplata daní a desátků církvi. Je to začátek chladného zimního času - na svatého Martina kouřívá se z komína - závěr zemědělského roku a konec sklizně. Lidé přinášeli v průvodu desetinu své úrody, obilí, ovoce, dobytek i drůbež ke zdanění. Poprvé se toho dne ochutnávala mladá vína a tradičně se před začátkem adventní postní doby hodovalo.

    Advent byl ve středověkých dobách šestinedělní a začínal právě po svatém Martinu.
    Křest vín, nebo také žehnání vína je vinařský svátek připomínaný na sv. Martina. Vinaři se scházejí, každý s sebou bere vzorek svého vína a pan farář mladému vínu požehná. Podle tradice by měl každý vinař svůj požehnaný vzorek rozlít ve vinném sklepě do všech sudů. Po požehnání vínu se koná košt, na kterém se mohou vinaři pochlubit svou prací a uměním vyrobit dobré víno.

    Pranostiky starodávné zmiňují se o tom, že v době okolo sv. Martina začíná sněžit; avšak ještě více o tom, že na sv. Martina vábí pečená husička k rodinnému obědu: „Svatý Martin přijíždí na bílém koni. - Na svatého Martina kouřívá se z komína. - O svatém Martině husa nejpěkněji zpívá. Radost z Martina je hus a džbán vína.”

    Martinská husa - příprava

    180 minut(y)až den nasolení
    Náročnost
    Z receptářů našich babiček, tradiční receptůra na husu pečenou o Svatém Martinovi.

    1 ks středně velké husy
    2 ks jablek
    2 ks hrušek
      snítka levandule
      voda na podlévání
      kmín
      sůl
    1. Husu omyjeme, za všech stran i zevnitř, nasolíme ji a necháme v chladnu do druhého dne uležet
    2. Troubu předehřejeme na 190 °C
    3. Nasolenou husu vložíme do pekáče prsíčky dolů a podlijeme ji horkou vodou (měla by sahat asi do čtvrtiny pekáče)
    4. Husu pak obložíme jablky nebo hruškami nakrájenými na měsíčky a zbavenými jádřinců (několik měsíčků vložíme i do vnitřku husy), posypeme trochou kmínu a pekáč dáme do trouby
    5. Během pečení vidličkou propichujeme kůži husy, jednak mezi stehny a trupem, ale také mezi křídly a trupem (pozor! ne až do masa, jde nám o to aby jsme se zbavili husího sádla a ne šťávy)
    6. Sádlo, které nám vytéká postupně odebíráme naběračkou do čisté nádoby, začneme ho však odebírat, až je vyškvařené a pěkně čiré, do této doby husu znovu nepodléváme
    7. Během pečení ji občas přeléváme částí vyškvařeného sádla a přiměřeně doléváme horkou vodu
    8. Jakmile je husa na hřbetě upečená dozlatova, otočíme ji a pokračujeme v pečení a sbírání sádla, dokud se nám neupeče dozlatova i z druhé strany, pečeme tedy cca 1-1,5 hodiny
    9. Měkkou husu pak vyndáme na mísu a přikryjeme ji
    10. Z pekáče sebereme zbylé sádlo a přilijeme horkou vodu, aby jsme měli dostatek šťávy
    11. Usazeniny ze dna a stěn odškrabeme do šťávy a necháme ještě chvíli povařit
    12. Nakonec husu naporcujeme, vložíme zpět do pekáče a necháme ji v otevřené troubě ještě chvíli odpočinout
    13. Při podávání nezapomeneme každou porci přelít trochou šťávy z výpeku.

    Doporučení:
    Takto připravená husa skvěle chutná se zelím a houskovým nebo bramborovým knedlíkem. Při pečení husy můžeme použít jak jablka tak i hrušky dohromady. Nebojte se přidat toto ovoce k huse, budete mile překvapeni, jak se změní chuť jablek i hrušek a ovoce skvěle doplní celkovou atmosféru pokrmu.
     

    Svatomartinská husa - příprava

    210 minut(y)
    Náročnost
    Naporcovaná husa, upečená spolu s kostičkami jablek a zázvoru, přelitá medovou marinádou smíchanou se Svatomartinským vínem. Skvělá varianta na pečenou husu, když se vám v celku nevleze do pekáče.

    1 ks velké husy
    4 ks stroužky česneku
    2 ks větší jablka
    1 ks menší cibule
      několik kostiček čerstvého zázvoru
      voda na podlití
      kmín
      sůl
      Na marinádu:
    4-6 lžic medu
    1 lžíce zázvorového koření
    3-4 ks stroužky česneku
    1 dcl Svatomartinského vína
    1. Husu nejprve důkladně opálíme, zbavíme štětin, pak maso naporcujeme; oddělíme křídla, krk, obě stehna, maso osolíme a vyskládáme do pekáče
    2. Z kostry oddělíme prsa a odsekneme zadní část i s biskupem, opět osolíme, i s kostí také přidáme do pekáče, zbytek kostry použijeme třeba na polévku
    3. Připravíme si marinádu; med smícháme s mletým zázvorem a prolisovaným česnekem, přilijeme víno, zamícháme a nalijeme na maso v pekáči
    4. Husu posypeme kmínem, doplníme o kostičky jablek a čerstvého zázvoru, pro vůni přidáme i jednu menší cibuli v celku a čtyři stroužky česneku
    5. Vše nakonec mírně podlijeme vodou a zaklopené dáme péci do trouby vyhřáté na 130 °C tak na 2 až 3 hodiny (záleží na velikosti masa), v průběhu pečená několikrát maso obrátíme a přelijeme výpekem
    6. Nakonec pro kůrčičku sundáme poklici a husičku pečeme ještě dalších 30 minut při teplotě 180 °C.

    Doporučení:
    Takto připravenou husu podáváme nejlépe s karlovarským knedlíkem a dušeným červeným zelí.
     

     

    Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých činností

    1. 12. 2008 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

    Samostatná příloha č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. obsahuje seznam Obsahových náplní živností volných podle jednotlivých činností.

    Plné znění nařízení vlády č. 278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností ze dne 23. 7. 2008.

    1. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost

    Poskytování služeb nezemědělskými subjekty pro zemědělce zemědělskou technikou, zejména při sezonních pracích a provádění posklizňové úpravy rostlinných komodit. Provozování závlahových systémů a melioračních zařízení. Provádění zahradních a parkových úprav (zejména úpravy korun stromů a jiných porostů, vysazování květin, úpravy trávníků, kácení stromů v parcích a sadech), s výjimkou architektonických úprav. Vazba věnců a kytic. Sběr hub, sběr rostlin. Stříhání ovcí, ošetřování paznehtů skotu a malých přežvýkavců. Poskytování služeb při chovu a lovu ryb. Služby spojené s pěstební činností v lese, těžbou dřeva a lesní dopravou, zejména přibližování dřeva, uskladnění dřeva a jeho odvoz po lesních cestách a ostatních komunikacích na sklady nebo místa spotřeby, pokud je tento spojen s těžbou, přibližováním a uskladněním dřeva v lese. Poskytování služeb v souvislosti s ochranou lesa. Poskytování služeb v myslivosti, čímž se rozumí zejména poskytování odchytových zařízení pro přemísťování odchycené nebo usmrcené zvěře, služby při produkci (stažení, očištění, vypnutí a podobně) kůží a kožešin z usmrcené zvěře a úpravy loveckých trofejí, umělé chovy drobné zvěře, pokud nejsou realizovány v rámci výkonu práva myslivosti a nejsou farmovým chovem zvěře. Další obdobné činnosti.

    Obsahem činnosti nejsou činnosti odborného lesního hospodáře, vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov a nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin.

    2. Činnost odborného lesního hospodáře

    Udělování souhlasů a vydávání stanovisek k činnostem, u nichž to vyžadují předpisy upravující hospodaření v lesích. Zajišťování odborné úrovně hospodaření v lesích, zvláště sledováním stavu lesa, poradenská činnost v oblasti ochrany lesa, hospodaření v lese a doporučování provádění potřebných hospodářských opatření. Schvalování, nebo vyjadřování se k žádostem o dotace. Součinnost při vyhotovování projektů zalesnění. Další obdobné činnosti.

    Obsahem činnosti nejsou činnosti spočívající ve vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov a nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin.

    3. Vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov

    Vyhotovování lesních hospodářských plánů a jejich změn. Přepracovávání lesních hospodářských plánů na základě stanovisek orgánů veřejné správy. Vyhotovování lesních hospodářských osnov a jejich změn. Další související činnosti.

    4. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

    Vyzvedávání a sběr reprodukčního materiálu lesních dřevin za účelem jeho uvedení do oběhu. Uvádění reprodukčního materiálu do oběhu, nabízení reprodukčního materiálu k prodeji, obchodní skladování, prodej, vývoz a dovoz za účelem prodeje nebo jakýkoliv jiný způsob převodu práva nakládat s reprodukčním materiálem na jinou osobu při podnikání. Další související činnosti.

    Obsahem činnosti není převod práva nakládat s reprodukčním materiálem, pokud jde o první převod tohoto práva z vlastníka zdroje na jinou osobu a vlastník zdroje ani jeho zaměstnanci se v souvislosti s tímto převodem nepodílí na produkci, nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin, pokud má být použit k jiným účelům, než k obnově lesa a činnosti odborného lesního hospodáře.

    zpět na obsah dokumentu

    5. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)

    Chov psů, koček a jiných drobných zvířat či živočichů v zájmových chovech, zoologických a laboratorních zvířat či živočichů a prodej zvířat či živočichů z tohoto vlastního chovu. Výcvik psů a případně jiných drobných domácích zvířat pro jiné účely, než jsou artistická vystoupení. Výcvik jezdeckých koní, případně výcvik koní pro jiné účely, než jsou artistická vystoupení. Provozování hotelů, útulků a jiných obdobných zařízení pečujících o zvířata. Provádění kadeřnických a jiných kosmetických úprav drobných domácích a jiných zvířat. Další činnosti související s chovem domácích a zoologických zvířat.

    Obsahem činnosti není obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, drezúra zvířat, veterinární činnost a provozování zoologických zahrad.

    6. Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna

    Další úprava již zušlechtěných a vytěžených nerostů, například zpracování cihlářských a keramických jílů, výroba živičných směsí z již dříve nadrceného kameniva. Zpracování soli kamenné pro potravinářské a nepotravinářské účely, zejména příprava solanky, drcení, čištění a rafinace soli. Zpracování hmot pro výrobu porcelánu. Dobývání a úprava rašeliny a výroba rašelinových briket. Odstraňování bahna z vodního dna rybníků a další obdobné činnosti.

    Obsahem činnosti není dobývání nerostných surovin (vyjma rašeliny) a úprava a zušlechťování těchto surovin prováděná  v souvislosti s jejich dobýváním.

    7. Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků

    Výroba potravinářských výrobků zpracováním rostlinných a živočišných surovin a potravních doplňků, přídatných a pomocných látek na potraviny určené k lidské výživě, zejména zpracování drůbeže, králíků, zvěřiny, ryb, vodních živočichů, vajec, medu, ovoce, skořápkových plodů, zeleniny, včetně výroby čistých šťáv a koncentrátů z ovoce a zeleniny, zpracování brambor a hub, výroba jedlých tuků a olejů, cukru a přírodních sladidel, kakaového prášku a směsí kakaa s cukrem, cukrovinek, čokolády a čokoládových bonbónů, úprava rýže a luštěnin, kávy, čaje, koření, výroba potravních doplňků, přídatných a pomocných látek, potravin určených pro zvláštní výživu (dětskou, kojeneckou výživu, pro bezlepkové, redukční, nízkoproteinové diety a podobně), kvasného octa a droždí, těstovin, müsli a směsí obilovin, konzervovaných a dehydratovaných výrobků. Výroba nealkoholických nápojů, stáčení a úprava balených vod a výroba dalších nápojů. Výroba vína, ovocných vín a medoviny. Výroba škrobu, potravin na bázi škrobu a dalších škrobárenských výrobků, zejména dextrinových a škrobových lepidel, hydrolyzovaných a modifikovaných škrobů pro impregnační, ztužovací a jiné nepotravinářské účely. Výroba pokrmů bez možnosti přímé konzumace v hostinské provozovně.

    Obsahem činnosti není zpracování masa velkých a malých jatečných zvířat, kromě drůbeže, králíků a zvěřiny, zpracování masa na polotovary a masné výrobky, zpracování zrnin na mouku a další mlýnské výrobky a zpracování mléka a výroba mléčných výrobků, výroba pekařských a cukrářských výrobků, zmrzliny, kvasného lihu, destilátů, lihových nápojů vyrobených studenou cestou a piva.

    8. Pěstitelské pálení

    Výroba ovocných destilátů pro pěstitele ovoce v pěstitelských pálenicích.

    9. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů

    Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů pro hospodářská zvířata. Výroba krmiv, doplňkových látek a premixů (granulí, směsí, konzerv a podobně) pro domácí zvířata a krmení pro ptactvo, akvarijní rybičky a další živočichy.

    Obsahem činnosti není výroba průmyslově nezpracovaných krmiv pro hospodářská zvířata produkovaná zemědělskými prvovýrobci (pícniny, seno, krmné obilí a podobně).

    zpět na obsah dokumentu

    10. Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků

    Výroba textilních přízí úpravou a spřádáním bavlněných vláken, vlněných vláken, chemických vláken a ostatních textilních vláken (lněných, jutových, konopných, vigoňových, papírových a podobně), soukáním a úpravou hedvábí, soukáním a tvarováním syntetických a umělých přízí, výroba šicích nití. Výroba tkanin bavlnářských, vlnařských, hedvábnických, lnářských, jutařských, tkanin z chemických vláken a ostatních tkanin. Výroba ložního prádla z různých plošných textilií, dětských zavinovaček, bytových a stolních konfekčních textilních výrobků, zejména prošívaných přikrývek, polštářů a spacích pytlů, bytových kusových textilií (pokrývek, záclon, závěsů, nástěnek, rohožek a podobně), textilních výrobků (ubrusů, ručníků, prachovek, plachet, stanů, pytlů, sáčků z textilního materiálu, padáků, praporů, vlajek a podobně) a textilní galanterie, koberců a podlahových krytin z textilního materiálu, lan, provazů, síťovaných výrobků (rybářských sítí, provazů, kotevních lan a podobně), netkaných textilních materiálů včetně impregnovaných, pletených a háčkovaných materiálů, potažených a ostatních textilií (kordových tkanin pro pneumatiky, dopravníkových pásů, vaty a podobně). Výroba svrchního ošacení (včetně společenských oděvů) vyráběného z tkaných, pletených a háčkovaných textilií a materiálů, a to jak průmyslově, tak formou zakázkové výroby. Výroba pracovního a ochranného ošacení, spodního prádla, punčochového zboží, kožených oděvů a oděvních doplňků (z usně i z imitace), kloboučnických výrobků a oděvních doplňků, klobouků, čepic a ošacení pro sport a volný čas (teplákových souprav, lyžařského oblečení a dalších sportovních oděvů). Výroba kožešinových oděvů, doplňků, pokrývek, předložek a různého zboží z kožešin, umělých kožešin a výrobků z nich. Výroba pletených oděvů, oděvních doplňků a dalšího zboží ručním nebo strojním pletením, výroba háčkovaných oděvů, doplňků, pokrývek, záclon a dalšího zboží. Vyšívání, paličkování, drhání a další rukodělné zpracování textilních materiálů. Aplikace zdobných prvků na oděvy a oděvní doplňky. Malba na textilie, batikování a jiné uměleckořemeslné zpracování textilií a navazující výroba oděvů a dalších výrobků z těchto materiálů. Střihová služba.

    Obsahem činnosti není výroba oděvů, oděvních doplňků a textilního zboží ortopedické povahy, konečná úprava textilií (barvení a chemická úprava), spřádání a tkaní azbestových vláken a výroba skleněných vláken, zpracování kůží a kožešin.

    11. Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží

    Výroba a opravy brašen, aktovek, kabelek a podobných zavazadel z usně, náhražky nebo jiných materiálů, pokud byla použita stejná technologie jako u výrobků z usní, nekovových pásků k hodinkám a dalších výrobků z usní nebo jejich náhražek (hnacích řemenů, těsnění a podobně), sedlářských výrobků, obuvi a částí obuvi. Barvení těchto výrobků z kůže.

    Obsahem činnosti není výroba prostředků ortopedické povahy, oděvů z usně, vyčiňování kůží, výroba ortopedické obuvi.

    12. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků

    Pilařská výroba (řezáním a obráběním dřeva a obdobných materiálů na pilách), výroba dřevěných železničních pražců, nepoložené podlahové krytiny, dřevité vlny, briket z dřevní suroviny, šindelů a podobně. Sušení, impregnace nebo chemická úprava dřeva konzervačními a podobnými prostředky. Provozování sušiček dřeva.

    Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků, dřevěných obalových beden, krabic, palet nebo nákladových podložek ze dřeva, barelů, sudů, kádí, rour a jiných bednářských výrobků, kolářských výrobků, dřevěných cívek na kabely a ostatních drobných výrobků ze dřeva (dřevěných držáků a násad pro nástroje, obuvnických kopyt, kuchyňských výrobků ze dřeva, vřeten a podobně). Zpracování přírodního korku a výroba zboží z přírodního aglomerovaného korku. Výroba slaměného pletiva a výrobků z něho (rohoží, rohožek a podobně). Výroba košíkářského zboží a košatin. Činnosti spojené s uměleckořemeslným zpracováním dřeva vytvářením dřevěných výrobků (sošek, ozdob, marketerie, pouzder, skříněk a podobně). Zhotovování dřevěných architektonických modelů pro různé účely.

    Obsahem činnosti není výroba stavebně truhlářská, výroba nábytku, ani zhotovování nábytku na zakázku, výroba dřevěných hraček a bižuterie.

    13. Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů

    Výroba bělené, nebělené a polobělené papírové vlákniny, výroba vlákniny z odpadového papíru, výroba papíru a lepenky (včetně potahování, natírání a impregnace papíru a lepenky), buničité vaty, vlnitého papíru a balicího materiálu z papíru a lepenky, domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků z papíru, kancelářských a školních potřeb z papíru, tapet (včetně tapet potahovaných plasty a textilních tapet), nábytku a dalšího zboží z papíru a lepenky (filtračních papírů, papírových a lepenkových cívek a podobně).

    Obsahem činnosti není výroba her, hraček, hracích karet z papíru a lepenky.

    14. Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce

    Činnosti spojené s vydáváním novin, časopisů a ostatních periodik, knih a brožur, hudebnin a hudebních rukopisů, fotografií, pohlednic, slovníků, telefonních seznamů, map, atlasů, plakátů, inzertních katalogů, prospektů, diářů, kalendářů, formulářů a jiných tištěných materiálů. Vydavatelská činnost na Internetu. Provádění korektur a technická redakce. Všechny druhy tiskařské výroby. Provádění všech tiskařských technik, zejména knihtisku, hlubotisku, ofsetového tisku a litografie. Tradiční nebo nově zaváděné technologie při výrobě novin, časopisů, knih, kartografických děl, plakátů, obálek, not, popřípadě dalších tiskovin, na příslušných strojích a zařízeních. Vazby knih, paspartizace, běžné xerografické práce. Rozmnožování tiskových předloh kopírovacími stroji nebo počítačovými tiskárnami (včetně scanování), potisk různých materiálů tamponovým tiskem a podobně.

    Obsahem činnosti není rozmnožování software a zvukových a zvukově-obrazových záznamů, vydávání a nahrávání zvukových a zvukově-obrazových záznamů.

    zpět na obsah dokumentu

    15. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů

    Výroba a rozmnožování zvukových a zvukově-obrazových záznamů, zejména činnosti spojené s pořizováním originálních fonogramů a záznamů audiovizuálních děl za účelem komerčního využívání jejich rozmnoženin. Činnost vydavatelů zvukových záznamů a výrobců audiovizuálních děl a jiných filmů. Distribuce, prodej a pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů, výroba nenahraných nosičů dat a zvukových a zvukově-obrazových záznamů, osobních magnetických karet a dalších nenahraných nosičů údajů.

    Obsahem činnosti není poskytování počítačového software a výroba papíru.

    16. Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv

    Činnosti spojené s výrobou koksu, surového dehtu z černého a hnědého uhlí a jiných pevných paliv (například dřevěného uhlí).

    Obsahem činnosti není výroba chemických látek a chemických přípravků.

    17. Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků

    Výroba chemických látek a přípravků (plastů, syntetického kaučuku, nátěrových hmot, barviv a pigmentů, mýdla, saponátů, pracích, čistících a leštících přípravků, destilované vody a dalších chemických látek pro výrobní a laboratorní účely a podobně). Výroba syntetického nekonečného vlákna, spřádacích kabelů, jednoduchých vláken, včetně vysoce houževnatých a tvarovaných přízí, monofilů, vláken, střiže, kabelů, vložek a pásků z celulózy a přírodních polymerů obsahujících dusík a dalších chemických umělých vláken. Zpracování základních organických a anorganických surovin, polotovarů a pomocných látek při výrobě polotovarů a jednotlivých druhů a forem tuhých i kapalných kosmetických prostředků, jejich modifikace a zušlechťování v různých technologických a tepelných režimech. Kosmetickými prostředky jsou zejména mýdla, prostředky do koupele a na mytí, pasty a jiné prostředky pro péči o zuby a dutinu ústní, prostředky na čištění zubních náhrad, přípravky k holení, prostředky k masáži, kožní prostředky repelentní, prostředky k omezování pocení, prostředky dezodorační, prostředky k depilaci, prostředky ke změkčování kůže a na kuří oka, kamence a prostředky na zastavování krvácení, emulze, krémy, lotiony, gely a roztoky na kůži, prostředky k líčení a odličování, pleťové masky a zábaly, kolínské vody, toaletní vody, parfémy, prostředky k opalování, pudry práškové, pevné, tekuté, zásypy, prostředky k barvení, krášlení a pro péči o rty, šampony na vlasy a pokožku hlavy, prostředky k barvení a odbarvování, formování a péči o vlasy, vousy, řasy a obočí, prostředky k trvalé ondulaci pro tzv. studenou vlnu, prostředky k úpravě nehtů a péči o nehty, prostředky pro tmavnutí pokožky bez účasti záření, prostředky pro zesvětlení pokožky, prostředky proti vráskám, prostředky pro vnější osobní intimní hygienu, čisticí prostředky kožní, líčidla, lepidla, laky a plastické hmoty k maskování a odličování, prostředky na bělení zubů. V rámci  činnosti lze provádět příslušné vývojové činnosti a laboratorní analýzy chemických látek pro výrobu kosmetiky a kosmetických prostředků.

    Obsahem činnosti není výroba nebezpečných chemických látek a přípravků, paliv a maziv, syntetického a kvasného lihu, léčiv a hnojiv.

    18. Výroba hnojiv

    Činnosti spojené s výrobou minerálních, organických  organominerálních hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů.

    19. Výroba plastových a pryžových výrobků

    Výroba polotovarů a hotových výrobků z plastů (plastové desky, bloky, fólie, profily, filmy, hadice, trubky, potravinářská umělá střeva a podobně), obalů z plastů, plastových výrobků pro stavebnictví (dveře, okna, rolety, obložení, podlahy, sanitární zboží a podobně), plastového nádobí a jiného zboží pro domácnost a obdobné užití, plastových toaletních, kancelářských a školních potřeb, součástí ošacení, strojních dílů tvářených z plastů, výroba plastového nábytku  a nábytkového kování z plastů a podobně. Výroba gumárenských výrobků vyráběných studenou cestou.

    Obsahem činnosti není výroba plastů v základní formě, zpracování gumárenských směsí vulkanizací. Výroba plastových hraček, sportovních potřeb, zdravotnických a dentálních přístrojů a pomůcek.

    20. Výroba a zpracování skla

    Výroba tvrzeného nebo laminovaného plochého skla, skleněných zrcadel, vrstvených izolačních elementů ze skla, dutého, obalového, užitkového, osvětlovacího a ozdobného skla, skleněných vláken včetně skleněné vaty a skleněné příze, skleněných výrobků pro laboratorní, technické a hygienické účely, hodinových skel, optického skla, skleněných izolátorů, tyčí, trubic a podobně. Malování užitkových skel sodnodraselných či olovnatých, zabarvování povrchů skel listry a lazurami, nanášení vysokého smaltu na povrchy skel včetně navazujícího vypalování ve vypalovacích pecích. Laserové zpracování skla.

    Obsahem činnosti není broušení, leptání a rytí skla.

    zpět na obsah dokumentu

    Plné znění nařízení vlády č. 278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností ze dne 23. 7. 2008.

    Aksamitník

    Tato 30 cm vysoká rostlina má zelené, hluboce řezané, zoubkované listoví a zlato-žluté květy do celkového kulovitého tvaru.
  • Latinský název květiny má původ u Etruského božstva Tages. Známe ji jako "African Marigold", ale ve skutečnosti pochází z Ameriky, ne Afriky. TIP NA SERVÍROVÁNÍ: Okvětní lístky ze skvěle hodí do salátů a dodávají jim nádhernou barevnost.